Něco málo o mě

Když jsem se v mládí rozhodoval co dál dělat, mechaničiná byla pro mě jasná volba. Od dětství jsem se snažil přijít na to jak věci  fungují.  A asi v pěti letech jsem si půjčil nenápadně od otce šroubováky abych zjistil kdo to mluví z maminčíného rádia.  Nikoho jsem tam nenašel a rádio od té doby nějak přestalo mluvit. Snad to nebylo tím že po složení mi hodně součástek zbylo. Do dneška nechápu proč pak nefungovalo.  V deseti letech přišly pionýry a první (opravy) skutečných motorů. Někdy se stalo že jsem zapomněl někde dat gufero nebo tak něco, ale stále se to zlepšovalo. A tak v osmé třídě kdy se ještě jako hloupé dítě rozhodujete co chcete v životě dělat za povolání, já  si vybral Střední školu dopravní v Ostravě obor Autotronik. Byl to uplně nový obor a nikdo nevěděl co z nás vlastně potom bude. Ale byl to obor kolem aut a byl s maturitou. Což byly moje dvě nejdůležitější podmínky. Školu jsem úspěšně dokončil a vrhl se do práce. Nooo vlastně trochu kecám do práce jsem se nevrhl chtěl jsem mít ještě jedny prázdniny a flákat se. Pak jsem, ale vystřidal pár servisů a nakonec si založil živnost v oboru abych se mohl rozvíjet.  Neříkám že umím všechno a na nic si nehraju.  Lidém se snážím vždycky co nejlépe pomoci jak dokáži a svou prácí vykonávám zodpovědně. Svým zákazníkům vždy vysvětlím co bylo na jejich vozidle špatně a ukážu jím staré díly které jsem vymontoval a vyměnil. Budů moc rád když i vy se mi ozvete a já vám budu moci pomoci s vaší závadou. Děkuji že jste si to dočetli až do konce a budu se na vás těšít.  Přejí vám krásný den a spoustu ujetých km bez nehod.